předmluva
16. 1. 2009
PŘEDMLUVA
Měla jsem víc než přiměřenou várku zkušeností s blízkou smrtí. Nebylo to nic, na co by se kdy dalo opravdu zvyknout.
Přesto se zdálo zvláštně nevyhnutelné čelit znovu smrti. Jako bych byla opravdu poznamenaná neštěstím. Znovu a znovu jsem utíkala, ale pořád se to ke mě vracelo.
Ale, tentokrát to bylo o hodně jiné.
Můžeš utéct někomu, koho se bojíš, můžeš zkusit bojovat s tím, koho nenávidíš. Všechny mé reakce byly vyzbrojené proti tomuhle druhu vtahů - monstra, nepřátelé.
Když miluješ toho, kdo se tě snaží zabít, nemáš na výběr.
Jak bys mohla utíkat, jak bys mohla bojovat, kdyby něco takového zraňovalo toho, koho miluješ? Kdyby jen tvůj život byl vším, čeho by ses musela vzdát pro toho, koho miluješ, jak by ses ho mohla nevzdát?
Kdyby to byl někdo, koho skutečně miluješ?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář